Jsem přesvědčen, že budoucnost našich dětí spočívá v soužití člověka s přírodou. Ve využívání obnovitelných zdrojů, přírodních a přirozených principů, ve skromnosti, v pokoře.
Když jsem se od spolužačky z fakulty architektury dověděl o dřevěných nosných stěnách, ve kterých nejsou k sobě příčně pokládané vrstvy prken a trámků lepeny či šroubovány ocelovými vruty, ale spojovány bukovými závitovými tyčemi nebo dubovými kolíky, a slyšel jen samá slova chvály o únosnosti, tepelné a hlukové izolaci, tepelné akumulaci, pohlcování elektromagnetického záření a další, tak se samozřejmě objevily skeptické otázky, zda je toto vůbec možné a nejde o nějaký humbuk.
Začal jsem se o problematiku dřevostaveb z dřevěných panelů více zajímat a ověřil si, že opravdu existuje ideální stavební materiál (pro určité účely samozřejmě), který splňuje mnoho požadavků, často protichůdných, kladených na nosnou konstrukci.
Dřevo mám odmala rád, táta je truhlář, takže v podvědomí mám pevně uloženou vůni hoblin a klihu z jeho dílny. Vím, jak se hobluje, řeže, jak se brousí nástroje. Dřevo je lehké, pevné, snadno obrobitelné, je to obnovitelný zdroj, má skvělou požární odolnost. Přečíst lze o něm spoustu, každý ho v nějaké podobě každý den užívá, vyrábí se z něj spousta věcí – nábytek, nástroje, šperky, hudební nástroje, staví se z něj domy.
Co už ovšem každý neví, je to, jak způsob růstu a kácení může ovlivnit kvalitu dřeva. A na kvalitním řezivu jsou dřevěné stěny určené pro výstavbu domů závislé. To, že se prkna a trámky v panelech nekroutí, nepraskají, je odvislé od toho, jak rychle – v jaké nadmořské výšce strom roste, v jakém ročním období je pokácen, jak je pokácen, za jak dlouho je zbaven větví a kůry a jak je sušený.
Když stavíme dům z plných dřevěných nosných stěn, máme v rukávu hned několik es:
Jedná se o suchý, tedy rychlý proces výstavby, nemusíme se zbavovat vlhkosti (nechat dům promrzat). Výstavba je rychlá, dům je na místě složen jako stavebnice. Za čtyři dny můžeme mít hotovou hrubou stavbu.
Dřevěné panely lze použít jako obvodové stěny, příčky, stropy, i jako plnou konstrukci krovu. Takový těžký strop-krov má nedocenitelnou roli v udržování konstantní teploty v interiéru. Oproti např. panelům betonovým, ty dřevěné krásně voní a jsou příjemné na dotek. A kupodivu elektromagnetický smog odstíní lépe než beton. Komu se struktura dřeva nelíbí, ten si může stěny klasicky omítnout – klidně i hliněnou omítkou.
Při návrhu domu nejsme omezeni modulem cihel nebo tvarovek, nemusíme rozměry domu projektovat v násobcích formátu, ale můžeme si svobodně vybrat. V dřevěné plné stěně není problém vyříznout kulatý otvor.
Stěny ze dřeva jsou pro vzduch velmi těsné. I když se na testy vzduchové těsnosti dívám trochu ironicky, protože stejně nechci být nikdy zavřený v igelitovém pytlíku, tak masivní stěny ze dřeva opravdu jen tak neprofouknou, ani nepromrznou. Zároveň ale jsou přirozeně propustné pro vodní páru – stěna stále „dýchá“. Dřevěný materiál je šampión v pohlcování nebo uvolňování vzdušné vlhkosti.
Tepelně izolační vlastnosti jsou také dobré, a ve spojení s tepelnou izolací na bázi dřeva máme již při tloušťce stěny 36 cm tepelný odpor vhodný pro návrh pasivního domu. Dřevité tepelné izolace mají navíc tu výhodu, že je jejich výroba mnohem méně náročná na energii než u skelné nebo minerální vaty.
Chcete se mě na něco dalšího zeptat? Napište mi na: petr@stromyadomy.cz
Petr Husák, architekt a projektant